Sedím ve svém malém přístřešku pod schody, opřená o zeď, protože to je to jediné, co v tomto baráku chladí (zatímco venku je zabijáckých 30°) a dívám se na sex ve městě. No a tak nějak si u toho říkám, že už by to konečně chtělo nějaké BOMBASTICKÉ léto.
Když na vás z instagramu skáčou neustále dokonalé zadky, skvělé festivaly a #fancyoutfits, tak se občas cítím jako #fuckingzoufalec. Protože mám stehna, která se při sezení rozplácnou a "obtečou" židli, vrcholný festival představuje laiser a sluchátka na plný pecky a když už si jo vyhodím z kopýtka, tak si koupím něco, co není ze sekáče. A popravdě se někdy cítím opravdu pitomě. Znáte takový ten pocit, kdy si zalezete do postele a odmítáte všechny a všechno? Welcome in the club.
ALE! Poslední dobou se opravdu snažím pracovat na tom, abych se nesrovnávala s instagramovýma kráskama, a abych byla vděčná za ty maličkosti, které mám. Ono je strašně jednoduché hodit si na fotku petstotisíc filtrů, ale to neznamená, že je můžete aplikovat do života.
Tak to zkrátka nefunguje.
Takže co z tohoto superultra krátkého článku vyplývá?
Stop thinking about how perfect life other people have. There is no perfection, make your own perfection.
(přestaňte přemýšlet nad tím, jaký dokonalý život ostatní mají. Neexistuje dokonalost, vytvořte si svoji vlastní dokonalost.)
LOVE, KATY
Žádné komentáře:
Okomentovat